Jestli jste levák, bylo to vidět na ultrazvuku v desátém týdnu

01Rozhodlo se to dřív, než jste se narodili

Kolem levorukosti se drží tři představy, které se učí ve škole nebo opakují v médiích, a ani jedna neobstojí. Zato jedna věc, kterou by čekal málokdo, doložená je: rukost je vidět na ultrazvuku v desátém týdnu těhotenství.

02Kdy se to rozhodne

Desátý týden není náhodné číslo. Je to nejranější doba, kdy plod vůbec začne samostatně hýbat pažemi. A už v tu chvíli jednu preferuje.

Ve studii na 72 plodech jich 85 % hýbalo pravou paží víc než levou, což zhruba odpovídá podílu praváků v dospělé populaci.

Od patnáctého týdne je na ultrazvuku vidět cucání palce a tam je poměr ještě výraznější, zhruba 90 % pravý palec a 10 % levý. Ta preference se drží po celé těhotenství, nezávisí na poloze plodu v děloze a odpovídá i tomu, na kterou stranu novorozenec otáčí hlavu vleže.

Novější práce jde ještě dál. Z rychlosti pohybů paží na ultrazvuku se dá rukost odvodit s přesností 89 až 100 % už od osmnáctého týdne. Plody totiž sahaly po cílech, které vyžadují přesnost, tedy po oku nebo po ústech, rychleji tou rukou, která se později stala dominantní.

03Jedna věc na tom nesedí

Z té sledované skupiny se totiž levý palec choval jinak než pravý. Zatímco u pravého palce vyšla předpověď na sto procent, z patnácti plodů s levým palcem jich zůstalo leváky jen deset a pět se stalo praváky.

Ta asymetrie je zajímavá a autoři ji nevysvětlují. Nabízejí se dvě možnosti: buď je levorukost jako sklon o něco méně stabilní, nebo v tom hrálo roli přeučování. Nevíme, a je poctivé to říct.

04Mýtus první: levorukost není recesivní znak

Tenhle se u nás učí ve škole. České gymnaziální materiály uvádějí levorukost jako příklad recesivní dědičnosti u člověka, hned vedle barvy očí a barvy vlasů.

Největší genetická studie levorukosti přitom analyzovala 1,7 milionu lidí a našla 41 míst v genomu spojených s levorukostí a dalších sedm s obourukostí. Autoři píšou výslovně, že jejich nálezy jsou v rozporu s jednogenovými hypotézami a že jejich studie měla přes 90 % síly takový gen zachytit. Nezachytila ho.

„Kdyby existoval jeden gen levorukosti, tahle studie by ho našla. Hledala ho na milionu sedmi stech tisících lidech."

Zajímavé je i to, kolik z levorukosti geny vůbec vysvětlí. Studie dvojčat dávají dědičnost kolem 25 %, ale běžné genetické varianty vysvětlí jen 3 až 6 %. Většinu rozdílů tedy nezpůsobuje genetika.

Kam stopa vede, je hezké. Podezření padlo na geny pro mikrotubuly, tedy vnitřní kostru buňky. Analýza britské databáze ukázala, že vzácné varianty v genu TUBB4B byly u leváků 2,7krát častější než u praváků.

05Mýtus druhý: devět let života

V roce 1991 vyšla studie, podle které leváci umírají zhruba o devět let dřív. Autoři rozeslali dotazníky příbuzným zemřelých ve dvou kalifornských okresech a porovnali průměrný věk v okamžiku úmrtí. U praváků vyšlo 75 let, u leváků kolem 66.

Chyba je v tom, co se vlastně srovnávalo. Nesrovnávala se úmrtnost, ale průměrný věk zemřelých. A protože se během dvacátého století postupně přestalo leváky přeučovat, byli leváci v roce 1989 jako skupina prostě mladší.

A pak to někdo spočítal pořádně. Simulace z roku 2023, která předem předpokládala nulový rozdíl v úmrtnosti, vyprodukovala rozdíl 9,3 roku jen z té měnící se míry hlášené levorukosti. To se statisticky neliší od původních necelých devíti let.

Doplňkově to potvrdila i data z úplně jiné strany. Studie na 5 500 hráčích kriketu, u kterých je rukost historicky zaznamenaná, žádný rozdíl v úmrtnosti nenašla.

06Mýtus třetí: kreativita

Tenhle padl teprve nedávno a padl důkladně. Tým z Cornellovy univerzity prošel téměř tisíc studií od roku 1900 a do vlastních metaanalýz zahrnul sedmnáct z nich s téměř padesáti velikostmi účinku, napříč třemi standardními testy tvořivého myšlení.

Výsledek: žádná výhoda leváků. V jednom z těch testů, kde se hledá co nejvíc různých použití pro běžný předmět, skórovali statisticky výš praváci.

A pak je tu údaj, který mýtus rozebírá úplně. Leváci jsou skutečně přezastoupení v umění a v hudbě. Jenže v kreativních profesích jako celku jsou podzastoupení. Pořád se tedy citují ty dvě profese, kde vyčnívají, a mlčí se o všech ostatních.

• Vzácnost se potkala se vzácností. Levorukost je neobvyklá a tvořivý génius taky. Když se to sejde u Leonarda da Vinciho, vypadá to jako souvislost.
• Mýtus o trýzněném umělci, tedy představa spojující tvořivost s odlišností a s duševní nemocí.
• Vybírání dat, která se hodí. Umění a hudba se uvádějí, zbytek profesí se neuvádí.

07A co leváci opravdu mají

Jedna doložená výhoda existuje a je pěkně ostře ohraničená. Neplatí ve sportu obecně, ale jen tam, kde je vysoký časový tlak.

Rozhodující není rychlost hry samotná, ale to, jestli má protihráč čas na korekci. Proto to funguje u stolního tenisu a u obyčejného tenisu skoro ne. Autor z toho vyvozuje, že vzácnost a souboj samy o sobě nestačí, musí k tomu být časová tíseň. U boxu a MMA je to doložené taky.

Šermířští mistři na to přišli už v šestnáctém století a dali tomu úplně stejné vysvětlení jako dnešní vědci: leváků je málo, takže trénují proti pravákům pořád, kdežto praváci proti levákům skoro nikdy.

08Netvrdíme

• Že je rukost daná jen geneticky. Studie dvojčat dávají dědičnost kolem 25 % a běžné genetické varianty vysvětlí jen 3 až 6 %.
• Že levorukost jde předpovědět z ultrazvuku spolehlivě. U pravého palce předpověď vyšla, u levého ne. Proč, nevíme.
• Že leváci nejsou v ničem lepší. V rychlých soubojových sportech doložená výhoda mají, jen se netýká tvořivosti.
• Že existuje gen levorukosti. Dříve se za něj označoval gen PCSK6, ale nález se v běžné populaci nepotvrdil.
• Že leváci žijí stejně dlouho jako praváci, protože to někdo dokázal. Přesnější je, že ten údajný devítiletý rozdíl byl chyba metody. Rozdíl po opravě vyšel na dva setiny roku.

09Zdroje