Tohle mozku fakt pomáhá

01Luštíš sudoku, aby ti nezakrněl mozek?

Je to jedna z nejrozšířenějších představ o duševním zdraví: mozek je sval, tak ho trénuj. Věda na to má poměrně jasnou odpověď a pro sudoku moc lichotivá není.

Zároveň nabízí několik věcí, které fungují líp. První z nich je obyčejná chůze.

02Sudoku a křížovky

Rozsáhlý přehled víc než 130 studií došel k závěru, který se dá shrnout jednou větou. Trénink mozku zlepší hlavně ten úkol, který trénuješ. Do běžného života se ta dovednost přenese jen zřídka.

Prakticky to znamená, že po roce luštění sudoku budeš výborný v sudoku. Jestli si díky tomu líp zapamatuješ, kam jsi dal klíče, je jiná otázka, a odpověď na ni je spíš ne.

A jedna poctivá poznámka. Studii přímo na sudoku jsme nenašli. Proto o něm netvrdíme nic konkrétního, jen ho řadíme mezi úkolově zaměřené tréninky, o kterých ten přehled mluví.

03Pohyb, a jeden překvapivý orgán

Tady je nejcitovanější studie z celého tématu. Sto dvacet lidí bez demence, rok, a dvě skupiny. Jedna chodila svižnou chůzí čtyřicet minut třikrát týdně, druhá se protahovala.

Podstatné je to srovnání. Hipokampus se u starších lidí bez demence běžně zmenšuje o jedno až dvě procenta ročně, takže ta kontrolní skupina nedopadla špatně, jen stárla normálně. Chůze ten roční úbytek nejen zastavila, ale otočila.

04Něco nového a pořádně těžkého

Zajímavější než luštění je učit se něco, co neumíš. Vědci vzali lidi ve věku 60 až 90 let a na tři měsíce jim dali patnáct hodin týdně jedné ze dvou náročných činností: digitální fotografii, prošívání dek, nebo obojí.

Kontrolní skupiny mezitím dělaly lehčí věci, tedy povídaly si, poslouchaly hudbu nebo hrály jednoduché hry.

Paměť se zlepšila výrazně víc těm, kdo se učili něco těžkého. A nejsilnější výsledek měla ze všech skupin fotografie, tedy činnost, která zároveň vyžaduje techniku, kompozici i práci s počítačem.

„Nejde o to procvičovat, co už umíš. Jde o to být chvíli nešikovný v něčem novém."

05A co krátká videa

Metaanalýza z roku 2025 sečetla 71 studií a 98 299 účastníků a hledala souvislost mezi sledováním krátkých videí a schopnostmi mozku.

• Pozornost a schopnost potlačit impulz, tedy sebeovládání, měly nejsilnější souvislost s množstvím sledovaných videí, a to v záporném směru.
• S uvažováním se souvislost nenašla.
• S pamětí byla jen slabá a autoři píšou, že zůstává hlavně neprozkoumaná.
• S vlastním obrazem těla a se sebevědomím se nenašla žádná souvislost, což je proti očekávání a proti tomu, co se zjišťuje u sociálních sítí obecně.

A pak je tu ta zásadnější otázka: co je příčina a co následek. Většina zahrnutých studií byla momentka, tedy změřila lidi jednou. Z toho se dá zjistit, že kdo scrolluje víc, má horší skóre v testech pozornosti. Nedá se z toho zjistit, jestli scrollování pozornost zhoršuje, nebo jestli lidé s kratší pozorností prostě scrollují víc.

Některé studie, které lidi sledovaly v čase, navíc žádnou významnou změnu nenašly.

06A zachrání to mozek?

Nejblíž odpovědi je studie ACTIVE, největší a nejdelší pokus s tréninkem mozku, jaký kdy proběhl. Zúčastnilo se ho přes 2 800 zdravých lidí ve věku 65 a víc a sledovali je dvacet let.

Tři skupiny dostaly různý trénink: paměť, uvažování, nebo rychlost zpracování zrakové informace. Deset sezení během pěti až šesti týdnů, plus u poloviny lidí ještě několik opakovacích lekcí po jedenácti a po pětatřiceti měsících.

Objevila se tam i závislost na dávce. Každé další absolvované sezení bylo spojeno s o deset procent nižším rizikem. To je silná indicie, že jde o skutečný účinek, ne o náhodu.

A ještě jedna věc, kvůli které se tenhle výsledek nedá přeložit na luštění. Ten trénink nebyl hlavolam ani hra. Byl to počítačový úkol na rychlé rozpoznání a rozdělenou pozornost ve zorném poli, navržený přesně na jednu schopnost. Sešit křížovek to nenahradí.

07Co má zatím největší páku

Komise časopisu Lancet sestavila v roce 2024 seznam čtrnácti ovlivnitelných faktorů, u kterých odhaduje, že by teoreticky mohly zabránit až 45 % případů demence. Patří mezi ně například nedoslýchavost, pohyb, krevní tlak, osamělost nebo kouření.

Slovo teoreticky je tam důležité. Jde o modelový odhad pro situaci, kdy by se všechny ty faktory odstranily úplně, což je nereálné. Zajímavé ale je, že trénink mozku mezi těmi čtrnácti není. Zato je tam sluch, pohyb a společenský kontakt.

08Netvrdíme

• Že sudoku škodí nebo je zbytečné. Studii přímo na sudoku jsme nenašli. Řadíme ho k úkolově zaměřeným tréninkům, které se do běžného života přenášejí málo.
• Že chůze prokazatelně zlepšuje paměť. Růst hipokampu naměřený je. Zlepšení paměti bylo v téže práci zpochybněno publikovanou kritikou.
• Že krátká videa kazí pozornost. Souvislost doložená je, směr příčiny ne. A nález o pozornosti stojí na podstatně užším vzorku studií, než naznačuje celkové číslo.
• Že trénink rychlosti chrání před demencí. Snižuje riziko, ale ve sledované skupině demenci dostalo 40 % lidí.
• Že těch 45 % demencí jde odvrátit. Je to modelový odhad při úplném odstranění všech čtrnácti faktorů, ne dosažitelný cíl.
• Nic o spánku, dopaminu ani o degeneraci mozku z telefonu. K tomu jsme v tomhle dílu nic neověřovali.

09Zdroje