Tvůj vír na temeni vznikl v šestnáctém týdnu těhotenství

01Otisk, který ti zůstal z doby před narozením

Vír na temeni je jediná část účesu, se kterou nic nesvedeš. Nedá se přečesat ani přerůst a vypadá pořád stejně jako v den, kdy ses narodila.

Důvod je ten, že vznikl dávno předtím.

02Jak vír vzniká

Mezi desátým a šestnáctým týdnem těhotenství se děje jedna zvláštní věc. Mozek roste rychleji než kůže na hlavě, takže se pokožka přes něj napíná.

Vlasové folikuly, které se v té době zakládají, se naklánějí ve směru toho tahu. A protože tah není rovnoměrný, stočí se do spirály.

Po narození už žádné nové vlasové folikuly nevznikají. Narodíš se s jejich konečným počtem a s konečným uspořádáním. Proto se vír nedá nijak změnit.

„Vír není účes. Je to otisk toho, jak ti rostl mozek."

03A ta věc o levácích

Tohle je nejrozšířenější tvrzení o víru vůbec: že vír proti směru hodinových ručiček znamená leváka. Navrhl to v roce 2003 genetik Amar Klar a jeho model zněl, že obojí řídí jeden a tentýž gen.

Jeho čísla vypadala přesvědčivě. Mezi pravorukými mělo vír proti směru 8,4 %, mezi levorukými zhruba 45 %.

Jenže jeho metoda měla háček. Pozoroval lidi tajně a z dálky v nákupních centrech v Marylandu. Pozdější studie prohlížely vír zblízka a se souhlasem těch lidí, a ty vyšly jinak.

Největší z nich zkoumala 1 212 lidí a u části z nich měřila i to, která mozková hemisféra zpracovává řeč. Jednotlivé znaky samy o sobě vyšly přesně jako v dřívějších pracích, takže o chybu v měření nešlo. Souvislost mezi směrem víru a rukou se ale nenašla žádná, a stejně tak ani s dominancí hemisféry pro řeč.

A nejlepší argument proti té jednoduché verzi nabízí příroda sama. Jednovaječná dvojčata mají vír často stočený opačně, přestože mají stejnou DNA.

04Blond vznikla dvakrát

Na Šalomounových ostrovech má zhruba 5 až 10 % lidí přirozeně světlé vlasy při tmavé pleti. Dlouho se to vysvětlovalo dvěma způsoby. Evropané předpokládali, že to zbylo po obchodnících a mořeplavcích. Místní to přisuzovali stravě bohaté na ryby nebo slunci.

V roce 2012 to někdo konečně proměřil. Genetik Sean Myles objížděl v roce 2009 vesnici po vesnici, domlouval se s místními náčelníky a nasbíral tisíc vzorků. Tým pak porovnal DNA 43 blond a 42 tmavovlasých ostrovanů.

Světlé vlasy tedy vznikly na světě nejméně dvakrát a nezávisle na sobě. Jednou v severní Evropě a jednou v rovníkové Oceánii, úplně jiným genem. Odborně se tomu říká konvergentní vývoj.

05Zrzavá a jedno obrácené číslo

Zrzavost se učí jako učebnicový příklad jednoduché recesivní dědičnosti. Zodpovědný je gen MC1R a zrzavý je ten, kdo zdědí jeho variantu od obou rodičů.

Zatím to sedí. Studie na téměř 350 tisících lidech ale ukázala, že to je jen část pravdy.

Samotný MC1R vysvětluje jen 73 % dědičnosti zrzavé barvy. Vědci k němu museli dohledat dalších osm genetických míst, aby se dostali zhruba na devadesát procent.

Prakticky z toho plyne jedna věc, kterou spousta rodin zná z vlastní zkušenosti: dva nezrzaví rodiče můžou mít zrzavé dítě. A naopak, mít tu správnou kombinaci genů ještě neznamená být zrzavý.

06Šediny a dva mýty

Vytrhávat je nemá smysl. Jedno vytržení nic neudělá, z jednoho folikulu nevyrostou dva vlasy. Co ale udělat může, je opačná věc: roky opakovaného trhání na stejném místě dokážou folikul poškodit natolik, že tam nakonec nevyroste nic.

A druhý mýtus: nikdo nezešedivěl přes noc. Vlas, který už vyrostl, je mrtvá struktura a barvu nemění. Šedne vždycky jen to, co teprve roste, a to trvá týdny až měsíce.

07A jeden rozdíl, který se plete pořád

Tenké vlasy a málo vlasů jsou dvě úplně různé věci. První je tloušťka jednoho vlákna, druhá je počet vlasů na hlavě. Spolu nesouvisejí a jde je mít v jakékoli kombinaci.

Člověk může mít velmi hustou hlavu tenkých vlasů i řídkou hlavu silných. Pro péči o vlasy je to podstatný rozdíl, protože každá z těch situací znamená něco jiného.

08Netvrdíme

• Že směr víru s rukou nijak nesouvisí. Největší studie souvislost nenašla, jiná ji našla. Poctivý stav je nejasný, ne vyvrácený. Co padlo, je představa jednoho genu pro obojí.
• Že za blond na celém Pacifiku může gen TYRP1. Vysvětluje Šalomounovy ostrovy. Jinde v Oceánii se nepotvrdil.
• Že zrzavost je prostá recesivní dědičnost. Je v tom i osm dalších genetických míst a dvě varianty MC1R zrzavost nezaručí.
• Konkrétní počty vlasů podle barvy. Číslo o 150 tisících u blondýn a 90 tisících u zrzků koluje všude, ale pořádný zdroj jsme k němu nenašli.
• Že vytrhávání šedin je neškodné. Jedno nic neudělá, dlouhodobé trhání folikul poškodit může.

09Zdroje